dishabituate
/dis-huh-bich-oo-eyt/US // ˌdɪs həˈbɪtʃ uˌeɪt //
不习惯,不安于现状,不适应,不习惯的人
Definitions
v.有主动词 verb
- 1
dis·ha·bit·u·at·ed, dis·ha·bit·u·at·ing.
- : to cause to be no longer habituated or accustomed.
Level 5Browse all words →
不习惯,不安于现状,不适应,不习惯的人
dis·ha·bit·u·at·ed, dis·ha·bit·u·at·ing.